Mapa - Pásztó (Pásztói Járás)

Pásztó [pástó] je město v Maďarsku v župě Nógrád (Novohrad) pod pohořím Mátra, nacházející se u břehu řeky Zagyvy. Nachází se asi 16 km jihovýchodně od Salgótarjánu a 85 km severovýchodně od Budapešti. Je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 9124 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde žilo 83,7 % Maďarů, 3,5 % Romů, 0,5 % Němců a 0,2 % Slováků.

V době stěhování národů zde již existovalo trvalé osídlení. Ve středověkých dokumentech jsou doloženy názvy Pasto, Pastro, Pastuch, Paastuchov, Paszthow, Patzhoh.

V roce 1190 zde založil uherský král Béla III. cisterciácké opatství, z něhož se pokřesťanštilo rolnické obyvatelstvo. Po zničení při mongolském vpádu v 13. století mniši obnovili kostel, klášter a usedlosti. Malé sídlo se vyvinulo v kulturní a správní centrum, privilegia získalo od krále Zikmunda Lucemburského. Středověká škola se proslavila v 15. století. Rozkvět Pásztó skončil s tureckým vpádem do Uher a následnou okupací. Místo bylo více než sto let neobydlené. Život se vrátil až v 50. letech 16. století, kdy se boje do jisté míry uklidnily. Na popud Leopolda I. přišli do města cisterciáčtí mniši z Moravy. V roce 1715 zde byly postaveny barokní klášterní budovy, které stojí dodnes. Císař Josef II. klášter zrušil v roce 1787.

V roce 1867 bylo město napojeno na železnici. Žádný průmysl, který by podstatným způsobem město ovlivnil, se však ve městě nerozvinul. Naopak roku 1872 ztratilo Pasztó uherskou reformou samosprávy statut města. V roce 1910 tu bylo napočítáno 5792 obyvatel, většina z nich byli Maďaři dle národnosti a většina se hlásila k Římskokatolické církvi.

Roku 1984 získalo Pásztó statut města zpět. V té době již probíhal čilý rozvoj sídla, způsobený výstavbou nových domů, většinou panelových bloků.